Tábor 2010   

Ti co byli na předchozích táborech u Berounky moc nadšeni nebyli. Nic méně, myslím si, že teď není nikdo zklamaný. Nezáleží na místě, i když tábořiště bylo určitě moc dobré a jsme rádi za to, ale hlavně na tom, že jsme se opět po dlouhé době viděli a mohli prožít společně hezkých 14 dnů v přírodě bez elektroniky, která krade čas.

  Psal se den 17.červenec, když jsme odjížděli do Chicaga. Všichni jsme byli oblečeni do košilí, klobouků a elegantních vest. Nechyběla ani zbraň, abychom se ubránili., jen co jsme viděli Al Caponeho jak  vyhrožuje starostovi, byli jsme rádi že ji máme. Chtěli jsme starostovi pomoci a proto jsme se snažili vydělat co nejvíce peněz. Začali jsme krást a pašovat alkohol, stavěli nejvyšší mrakodrapy  nebo se snažili prodat obraz od Piccasa, Vše jen pro peníze. Nakonec jsme Al Caponeho zajali, vyslechli a osvobodili starostu.

    Prožili jsme mnoho zážitkům třeba hned první den, kdy byl takový liják, že zatékalo do stanů, tak jsme všichni spali pod jednou plachtou „hangárem". Nebo při jedné etapě,když jsme šli do městečka vyměnit sirku za nějakou jinou věc. Sice nás to zpočátku překvapilo, ale zas tak špatné to nebylo. Ovšem nejlepší byla střelba ze vzduchovky. Menším jsme nedávali moc šancí na trefení, přitom občas stříleli lépe jak starší. A samozřejmě nejlepší na konec, když jsme konečně porazili Al Caponeho!

    Během 14 dnů vznikla nová přátelství, díky tomu a kytaře máme „naši táborovou píseň".

    Samozřejmě poslední večer jsme si zazpívali u závěrečného táborového ohně. Další den jsme „zbourali" celý tábor, uklidili a pomalu, i když se nám vůbec nechtělo, jsme vyrazili na cestu domů.

 Myška, Barča :)

Autor: Admin Vydáno: 20.11.2010 22:25 Přečteno: 2693x Hodnocení: 1 (hodnoceno 4x)

Formát pro tisk

Uživatel